LORETTA PO 25 LETECH: DOZRÁLY JSME V DÁMSKOU KAPELU

Comeback snů prožívá dámská rock-metalová kapela Loretta. Hudební legenda 90. let válcuje pódia stejně jako tehdy, snad ještě s vybroušenější muzikou a vyzrálejšími texty. Koncert od koncertu sklízí úspěch po celé republice, oživuje dávno zašlé vášně a probouzí nové emoce. A čtveřice hudebnic pod přílivem pozornosti fanoušků zažívá svůj malý Hard Day’s Night.

Trvalo to čtvrt století a myšlenka návratu musela doslova uzrát. Vznikla prostě a nenápadně při jednom bilančním rozhovoru nad krásným životním jubileem jedné z nich. A jako správné rockerky se rozhodly tyto narozeniny oslavit jediným koncertem.

“Měly jsme pocit, že to tím skončí.”

“Měly jsme pocit, že to tím skončí. Zahrajeme koncert pro radost a hotovo,” vzpomíná frontmanka kapely Daria Hrubá. “Jenomže Loretta, jak jednou vstala z popela, začala žít svým vlastním životem. Potřebovaly jsme basistku, protože naše původní je v Kanadě. Sehnaly jsme zkušebnu, přišla Jana a začaly jsme hrát. Pak se to nějak dostalo ven a začali se ozývat staří kamarádi, co s námi před lety dělali koncerty.”

Zájem se strhl až překvapivě veliký, každý chtěl Lorettu na své akci. Dnes už od památných narozenin uplynuly dva roky a Loretta objela republiku několikrát. O kšefty nemají nouzi. Múza vidí hlavní důvod v tom, že Loretta nezůstala v 90-tkách, přichází s hudebním stylem navazujícím na minulé období a zároveň s novými nápady.

“Když jsme začaly hrát, řekly jsme si, že budeme dělat i nový písničky, nebo to balíme. Na koncerty jsme nemohly jenom s věcmi, co přežily zub času. Potřebovaly jsme nový repertoár,” vysvětluje sólová kytaristka kapely Pavla “Múza” Horňáková. “Skladbami přispělo několik našich kamarádů, pár jich napsal můj manžel, jednu Emil Kopřiva, zbytek jsme zvládly samy. Já jsem napsala svůj první text a hlavně Daria se na starý kolena dost roztextovala.”

“Nos do vlasů, nehrajeme punk.”

“Pro mě samotnou je to úplně šokující, že jsem napsala texty,” směje se Daria. “Mám ale už víc životních zkušeností a je o co se dělit. Myslím, že píšu „romantiku“. Třeba písnička, kterou zpívá žena muži: 

Jsem osud tvůj, či vůle tvá, 

děsím i lákám, tajemná. 

Vlídná i krutá umím být,

každýho z vás jednou budu mít.

A na konci z toho vyjde, že ta žena je smrt. To je hezký, ne? Dokonce se to tak líbilo herci Jirkovi Dvořákovi, že slíbil, že bude účinkovat v klipu, který k tomu chystáme. Jmenuje se to Už žádný slzy a teď už potřebujeme jen ponuré prostředí, hasiče, policajty, sanitku a pohřebáky.”

Múza: „Jsou ale písničky, na jejichž názvu se neshodneme. Kdyby někdo zveřejnil, co si mezi sebou na to téma píšeme, asi by se lidi hodně nasmáli a nejspíš by si o nás mysleli, že jsme jako puberťačky. Třeba název písničky: „Nos ve vlasech”!“

Daria: „Všichni s tím mají hroznej problém, s tím „nosem“. Ale představte si to: Vysokej chlap, malá ženská. On ji chytne, dá jí nos do vlasů a něco zašeptá. To je přece hezký.”

Jana: “Takže spíš nos do ucha, ne?”

Daria: “A co máš na uchu, snad vlasy, ne?”

Jana: “Jedině, když piješ collalloc.”

Daria: “Je to pravda, po collallocu hrozně rychle rostou. Ale my rockerky musíme mít dlouhý vlasy, nehrajeme punk, tak se to hodí. I když, bacha, u kadeřníka po takové collallocové kúře necháš majlant!”

Múza: “Jo, to je fakt. Zrovna tak nehty, pořád je musím stříhat, hlavně na levačce. Na tom se shodneme, stejně jako na většině témat. Na „Nosu ve vlasech“ jsme se ale neshodly.”

Daria: “Zůstávám despotickou a na základě svého práva autora končím demokracii. Bude se to jmenovat „Nos do vlasů“ a to je můj poslední kompromis. Holky v tom totiž vidí něco usoplenýho. Nevím, proč by z nosu muselo pořád téct.”

Múza: “Tvrdíme, že nos je divnej do názvu písničky. Má to pejorativní význam a romanticky to teda rozhodně nezní.”

Daria: “A to je právě ono. Nos je strašně špatně zapsaný slovo a já se ho rozhodla rehabilitovat. Navíc nesnáším texty, co nic neříkají. Musí vás to zvednout ze židle, nějak zaujmout.”

“Ony se učily, co zapomněly. Já zase, co jsem neznala.”

Do takové pracovní atmosféry není jednoduché vplout, basistce Janě Staňkové se to ale podařilo na výbornou. Stala se okamžitě nedílnou součástí kapely a novou Lorettou.

“My jsme s holkama jely na stejné vlně hned od začátku. Ony se učily, co zapomněly, já jsem se učila, co jsem neznala. Vzpomínám si, s jakou trémou jsem šla na první zkoušku. Šla jsem hrát přece s Lorettou! Ale dopadlo to dobře a dneska jsem moc ráda, že je mám.”

To je evidentně vzájemné, Daria je s výběrem basistky moc spokojená: “S Janou jsme měly mimořádně šťastnou ruku, výborně si to sedlo osobnostně. Vůbec neměla jednoduchou pozici, s Múzou i Monikou se známe dlouhý roky a celou dobu spolu kamarádíme i mimo muziku. A najednou přijde někdo novej. Jana to ale zvládla perfektně.”

Myslí si to i fanoušci Loretty. Dámám to dávají náležitě najevo. První řady na koncertech plní noví posluchači, v pozadí rozhodně ale nezůstávají ti, kteří si Lorettu pamatují z předchozí éry a společně s Dariou zpívají texty písní.

“Nosí nám na podpisy LPíčka.”

“Z fanoušků jsem totálně odvařená, jsou jako za starých časů. V Žirovnici jsem byla trochu naměkko — dva úplně mladí kluci mi začali vykládat, že v jejich místní hospodě visí náš prastarej plakát z roku 1991 a oni se snaží už pár let přemluvit hostinskýho, aby jim ho dal,“ rozplývá se Daria. “Jednou jsme se převlékaly v takové improvizované šatně a slyšely jsme, jak se vedle dvě náctiletý holky baví o našem koncertě: Tak to teda čumím, to byl masakr. Na tomdlenctom si ujížděla matka v 90tkách a poprvé jako vidím, že měla dobrej vkus.”

“Taky nám po koncertě nosí na podpisy LPíčka. Tehdy totiž ještě CDčka neexistovala,” uvádí věci na pravou míru Múza, nakonec ale také přidává jednu historku: “Vyšly jsme s Dariou ze záchodu, u zrcadla stála taková holka a říká: Jééé, vy jste z tý kapely?! Máma vedle slaví narozeniny, nepřišly byste jí zazpívat Happy Birthday? Tak jsme šly a z paní se vyklubala naše velká fanynka. Taková setkání vám hodně zvednou náladu.”

Obrovský zájem fanoušků Lorettu přiměl k vydání nového CD. Bude plné zbrusu nové tvorby a na jednu skladbu Loretta dokonce opustí své milované elektrické kytary a dá si unplugged verzi se španělkami.

“Tímto poprvé oficiálně sdělujeme termín: Nové CD vyjde před Vánoci! Mezi koncerty teď nahráváme, takže to snad stihneme. Teda pokud Romana Ježe, který nám dělá hudební režii, dřív neodvezou,” směje se Daria. 

“Nové CD Loretty vyjde před Vánoci!”

Zatímco se z dívčí kapely stala dámská kapela, vyvinula se i hudební scéna. V 90tých letech byli hudebníci jedna velká parta, Loretta jezdila šňůry s Arakainem, Törrem nebo Kabáty. Byla jako dívčí kapela velmi žádaná, její členky si také velmi rychle vydobyly pověst holek, co buď paří, jí nebo spí.

“Dneska je to už těžší, klasických koncertů je míň, většinou se hraje po klubech nebo na festivalech. Je to dost složité také organizačně, musí se vyjednat podmínky i technické detaily, aby se v případě, že hraje víc kapel, nemusely přestavovat aparáty,” vysvětluje Daria. “My máme naštěstí manažera, Jirku Regenta, který dřív dělal Oceán nebo Lucii. Vzal si nás pod svá křídla a hned vymyslel šňůru koncertů pod hlavičkou Babskýho Rockfestu. Stará se o nás fakt bezvadně, na našich stránkách je vidět nejlíp, kolik koncertů máme.”

“Je to ale pořád jen koníček, který musíme kloubit se svou prací a dalšími aktivitami,” dodává Múza. “Je ale pravda, že podle kalendáře na www.loretta.cz se teď řídí zeměkoule. Je to velká odpovědnost, protože je na vás závislá spousta lidí.”

“Naštěstí se muzikou nemusíme živit, to je to nejhorší, co může nastat,” má jasno Daria. “Ono živit se jakoukoliv formou umění je v dnešní době dost složité a velmi nevděčné. Musíte dělat kompromisy, snažit se vytvářet dobrou komerci. Velké umění se dnes bohužel moc nenosí. Platí tady citát jedné hudební legendy: Jazzový kytarista umí 1000 akordů a poslouchají ho 3 lidi. Rockový kytarista umí 3 akordy a poslouchá ho 1000 lidí.”

“A kde Lorettu zažijete?”

V nadcházejících měsících se fanouškům nabízí celá řada příležitostí, vidět Lorettu naživo. Už tento pátek ji čekají v Třebíči, na začátku června si zahraje na Dnech Slavkova s BSP, pak vyráží mimo jiné na festivaly v Humpolci a Rokytnici. O prázdninách se objeví s dalšími muzikantskými legendami na bigbeatovém festivalu v Dolních Loučkách u Tišnova, na Rockových Třtěnicích nebo Litovelském Otvíráku. Podzim kapela stráví ve společnosti Jany Uriel Kratochvílové a nezapomene ani na Prahu. Skalní fanoušci se ale i přesto budou asi nejvíc těšit na velký Vánoční koncert v Brně. Loretta na něm totiž pokřtí svou druhou desku. 

ze světa collalloc

další články na blogu