“MYSLÍM NA VŠECHNY TYPY ŽEN”
Gábina Páralová je svébytnou osobností moderní módní scény. Oblékají se u ní hvězdy českého šoubyznysu, šije ale na míru i ženám, jejichž příběhy se nikde nepíší. Gábina umí pracovat s různými křivkami ženského těla a výroba šatů je pro ni napínavým dobrodružstvím. Sama sebe nikam nezačleňuje a i přes obrovský úspěch zůstává svá.
Posledních 7 let se její život rozdělil mezi práci v Praze a domov v Brně. V obou městech vede své obchody, které jsou v permanentním obležení zákaznic. Gábina mnohé z nich zná jménem, pohybuje se přitom v nejvyšších patrech šoubyznysu. Šije pro Lenku Dusilovou, Terezu Kostkovou nebo Tatianu Vilhelmovou.
“Šoubyznys je relativní svět. V mém případě jsou důležité hlavně šaty, já jsem až sekundární,” vysvětluje Gábina svůj přístup, lidé ji ale i přesto poznávají. “Na jedné párty si paní nemohla vzpomenout, odkud mě zná, tak se ptala, jestli jsem nechodila do Sokola. Bylo to hrozně vtipný. Slávu vnímám jen jako relativní věc, moje práce vychází z řemesla.”
“Svoje šaty bezpečně poznám podle rukopisu.”
A její řemeslo je skutečně poctivé. Věnuje se velmi pečlivě už výběru materiálu, její návrhy jsou postaveny na kultivovanosti, barevnosti a širokospektrálním použití. Samotné zpracování je následně taktéž mistrovské.
“V kolekci se vždy snažím myslet na každý typ ženy. Je to extrovertka nebo introvertní žena? Sexy, sportovního typu nebo intelektuálka, která na sebe nechce upozorňovat. Dávám do toho všechno, co cítím a kolekce se pak podle toho vyvíjí. Pak prostě vznikne, ale za měsíc je většinou úplně jiná, jsem schopna ji překopat,” popisuje Gábina svůj tvůrčí proces. Její kolekce nemají mnoho kusů, jsou vytvářeny v duchu haute couture.
“Každá dílčí část šatů projde mýma rukama, s látkou se dá skvěle experimentovat a využít jejích užitečných vlastností. Koupím 30 metrů látky a udělám z toho kalhoty, bundu a šaty. Vyrábím to po jednom kuse a za pomocí vysoké krejčoviny, většina hedvábných šatů je třeba zapracovaná paspulkovými švy. Odměnou tohoto přístupu je, že si každé svoje šaty bezpečně poznám, jdu po ulici a vidím svůj rukopis.
“Skrze profesi jsem pochopila důležitost řemesla.”
Gábina s návrhářstvím začala už v dětských letech. Zatímto ostatní holčičky chtěly být princezny a později se začaly rozhlížet dál, ona měla před sebou pořád ten stejný cíl.
“Vždycky jsem chtěla být oblékaná podle sebe a v té době jsem už věděla, co se mi líbí. Tehdejší doba mi to ale nemohla nabídnout. Tak jsem si šaty sama vymyslela a začala přemýšlet, jak je vyrobit. Učila jsem se šít, později moje kroky vedly od řemesla k výtvarnému a technickému provedení. A byla to dobrá cesta, právě skrze profesi jsem pochopila, že bez řemesla se nedá dělat vůbec nic. A to je pro mě základ všeho.”
Tvrdou práci umocňuje zvláštní dar vidění, které Gábina v módě má. V údivu na výsledkem často zůstávají stát její švadleny i zákaznice v obchodě.
“Někdy ty šaty na věšáku moc nevypadají a zákaznice si je zkouší spíše shovívavě, ze sympatií. Pak se podívají do zrcadla a hele, to je fakt dobrý. Dnes je těžké lidi přesvědčit o kvalitě, každá reklama je nějakým způsobem omezená. Dokud to člověk nevyzkouší, nemůže tu zkušenost dál přenášet.”
“Jsem schopná párat i během přehlídky.”
Gábinin přístup k zákaznicím je velmi osobní, chodí spolu na kafe a se spoustou z nich si tyká. Její přehlídky jsou vyhlášené Dámské kluby, na kterých prezentuje své modely a lidi, kterých si váží. Například loni se o hudební část večera postarala Lenka Dusilová.
“Lenku zbožňuji, je pro mě geniální umělec. Člověk, který se rozhodl vystoupit z mainstreamu a jde si vlastní cestou. Ta je docela těžká a složitá, není to zadarmo. Nehrají ji rádia, skoro nemá tantiémy, ale spokojenost po duševní stránce je pro ni na žebříčku hodnot výš.”
S Lenkou má Gábina leccos společného. Sama sebe příliš nezačleňuje, prakticky se nezaobírá tím, jak se na ni okolní svět dívá. Cítí se tak spokojeně. Ve svých tvořivých chvílích se od světa odstřihává na nějaký čas úplně.
“Řeším svoji rozpolcenost. Uvědomím si, že chci žít teď a tady, vychutnat si současné bytí a vnitřní klid. Jenomže móda je o vymýšlení dopředu, co má být za rok. To se vždycky musím úplně maximálně soustředit a pak se mnou není třeba týden vůbec řeč. Je to tvůrčí proces se vším všudy, nedá se to popsat. Básník by to třeba popsal cituplnými slovy. Možná by ale po těch slovech zjistil, že to chce celé překopat, protože je tam citu málo. A kdo mě zná, ví, že jsem schopná během přehlídky párat.”
“Móda pro mě znamená dar, lidem můžu změnit den.”
Ponoření do módy je u Gábiny obdivuhodné a může vzbudit pozornost například u těch, kteří módu považují za povrchnní záležitost. V případě Gábiny by nemohli být dále od pravdy.
“Pro mě móda znamená dar. Lidem můžu změnit den. Obleču ženu, která za mnou přišla, doporučím jí boty, někdy šikovného kadeřníka a jí se může změnit celý život. S novým sebevědomím se jí otevřou dveře tam, kde by třeba zůstaly jindy zavřené. Šaty dělají člověka.”
Její poctivý přístup ji v tvorbě posouvá dál a výš, zůstává ale dostupná i bežným zákaznicím.
“Mám dlouholetou zákaznici, která pracuje v nemocnici na JIPce a od rána do večera se stará o nemocné pacienty. Je to velmi náročná práce a ona si je vědoma její hodnoty. Největší ocenění je, když vám takový člověk řekne, že za svoje úsilí chce dostat to nejlepší. Při jednom větším nákupu jsem jí chtěla dát slevu, ale ona to striktně odmítla. Měla pocit, že by tím devalvovala samu sebe a svoji práci.”
“Collalloc mě zbavil bolestí kyčle, teď už ji vůbec necítím.”
Její úspěch s sebou nese ale i nutnost osobních obětí. Spoustu času tráví na cestách, volných chvil má velmi málo a nemá čas na věci, které by ráda dělala.
“Sedím na dvou židlích a mám to děsně rozlítané, vlastně rozježděné. Na Prahu se vždycky těším, je tam jiná atmosféra a já, podle jednoho známého hesla, vyměním tapety. K Brnu jsem připoutaná emotivně. Mám tu základnu svých zákaznic a dostávám od nich velmi osobní zprávy. Už jsem měla hodněkrát šanci Brno z různých důvodů opustit, ale nikdy jsem to neudělala. Právě tady jsem doma.”
Gábina tráví hodně času také se svou dcerou a čerpá u ní svoji energii. Čte míň, než by si přála, dala si dokonce za úkol měsíčně alespoň dvě knížky přečíst. Aktivně cvičí jógu a věnuje se svému tělu. Právě v této oblasti si pochvaluje collalloc. Gábina vyzkoušela tříměsíční kolagenovou kúru a nejvíce ji potěšily efekty na její klouby.
“Myslím, že každá věc má dlouhodobější proces a zázraky se nedají čekat okamžitě. Než jsem používala collalloc, snažila jsem se tělu potřebné dodávat samozdravnými způsoby. Když jsem ale cvičila jógu, bolel mě kyčelní kloub. Díky kolagenu mě bolet přestal a teď tu kyčel dokonce ani necítím,” usmívá se Gábina spokojeně. Na jejím zdraví jí hodně záleží, ráda totiž uvažuje v rozmezí všech svých možností. Nechce být ničím limitovaná.
“Jsem také mnohem méně unavená a rychleji regeneruji, je to poznat po mé obvyklé hodince na walkingu. Jsem zvědavá a těším se, co se mnou collalloc udělá dál.”
“Dámský klub chystám na podzim 2017.”
Pro všechny své zákaznice a fanoušky Gábina chystá další ze série svých Dámských klubů. Účastní se jich pravidelně stovky lidí a na pozdim to bude opět velkolepý zážitek. Tyto akce pochopitelně vzbuzují obrovský zájem díky slavnému jménu, ale Gábina vzpomíná, že měla plno už na své první.
“Na mé první přehlídce hrála kapela Škaredá holka. Plakáty byly namalované ručně a z dálky bylo vidět jenom Gábina Páralová Škaredá holka. Tak to jsem měla narváno, všichni si říkali: To je ale sebereflexe, na ni se půjdeme podívat.”