“ROZPROUDILI JSME JEZUITSKOU, TEĎ ŘEŠÍME, CO BUDE DÁL”

Kateřina Tížková, spolumajitelka Soul Bistra

V brněnské ulici Jezuitská vzniklo před třemi lety nenápadné Soul Bistro. Majitelé dodnes hovoří o zvláštním úkazu a malém zázraku. Zapadlo do sebe několik věcí a vznikl fenomén, který výrazně přispěl k rozvoji gastronomie v centru města. Kromě mnoha ocenění hostů i domácích médií si podniku všiml například britský deník The Guardian. Ten bistro zařadil do svého seznamu míst, které musíte za svůj život navštívit. Teď na stole leží otázka, co bude dál a jestli má Soul Bistro před sebou nějakou budoucnost.

Kateřinino Soul Bistro mělo raketový start. Týden po otevření tu bylo plno a od té doby je tu plno v podstatě denně. “Začátek byl skvělý díky našemu okolí. Naši přátelé, rodina a holky z Wolfgangu vytvořili šuškandu, že se tady chystá něco doopravdy zajímavého,” vzpomíná Kateřina Tížková, spolumajitelka Soul Bistra. Se svými společníky Nikol Květovou a Tomášem Horváthem reagovala na nabídku České televize, která ke komerčnímu pronájmu uvolnila prostor své bývalé jídelny. Původně si mysleli, že cílovou skupinou budou zaměstnanci ČT, připravovali pro štáby dopolední svačinky, rozesílali dotazníky spokojenosti. Nakonec si ale jejich koncept našla úplně jiná skupina hostů.

Jsou to spíše mladší lidé, co už po škole pracují nebo i takoví, kteří si jdou jen jednou za čas sednout na skleničku. A pak zdravé jádro stálých zákazníků, kteří se pravidelně vracejí. “S nimi máme nastavený blízký, až téměř přátelský vztah. Víme o nich osobní věci, máme k nim blíž a podle toho k nim přistupujeme,” vysvětluje Kateřina. 

Někdo v restauraci preferuje přístup chladného profesionála, Soul Bistro takové není. “Rádi komunikujeme, zeptáme se, jak se daří, jak se má dcera v Americe nebo víme, že si tato zákaznice vždycky k obědu dává deci vína. Vše na milé a přátelské bázi.”

“The Guardian nás zařadil do svého prestižního seznamu míst, která musíte za svůj život navštívit.”

Velký důraz klade Soul Bistro na kvalitu jídel a surovin, ze kterých jsou jídla vyrobena. “Nabídku obměňujeme každý den. Snažíme se fungovat ze sezonních surovin, vaříme z toho, co je právě aktuální, čerstvé a dobré. Máme tři denní jídla. Dále stálou a sezonní nabídku, kde najdete 10 jídel plus na odpoledne něco k zakousnutí,” vysvětluje Kateřina koncept. “Důležité je samozřejmě i pití. Máme výběr ze tří vlastních limonád a pak nabídku piva, dobrého vína a kávy. Teď v zimě máme kromě klasiky jako svařák a punč i horké čaje. Hitem této zimy je naše speciální Soul směs uklidňujících bylinek.”

Klid, pohoda a jakýsi zvláštní pocit bezpečného útočiště. To jsou vjemy, které při návštěvě bistra Soul nasajete pod kůži a které na vás okamžitě zapůsobí. Kateřina svůj vklad do bistra vidí hlavně v otisku své osobnosti. Tráví tady spoustu času, vede personál, ale nebojí se sama přiložit ruku k dílu. “Když vidím, že je třeba do toho vstoupit, tak vstupuju bez váhání,” směje se. “Nejsem ten typ, co by seděl na baru a koukal, jak někomu na stole leží spousta špinavého nádobí. Aktivně se na podobě bistra podílím. Myslím, že tohle se nám s Nikol vcelku daří.” 

“Makaly jsme bez spánku a pak usly třeba s nožíkem a mangem v ruce.”

S Nikol Květovou nejsou jen spolumajitelky podniku, ale zároveň i jeho provozní. “S Nikol jsme kamarádky od třetí třídy základní školy. Když jsme byli starší, věnovaly jsme se různým gastroprovozům. Já jsem dělala v kavárně, točila se okolo nápojů. Nikol pracovala pro Red Bull a věnovala se svému velkému hobby, což je jídlo. Máme za sebou různé zajímavé akce a gastro příležitosti,” říká Kateřina a vzpomíná na tu první.

“Celé to začalo, když jsme z Boby dostali zajímavou nabídku na catering. Byla to větší akce pro 250 lidí, kterým jsme se staraly o celodenní jídlo. Byla to velká sranda, protože jsme 3 dny jenom makaly. Samozřejmě jsme nestíhaly, takže jsme skoro vůbec nespaly. Pak se nám třeba stalo, že jsme usnuly s nožíkem a mangem v ruce.”

Po této spolupráci si řekly, že by chtěly něco společně vytvořit a vznikl nápad na bistro. V té době už měly i odborné zázemí, Kateřina absolvovala vysokou školu obchodní a hotelovou a nabírala zkušenosti ve velkém holdingu restaurací. Začaly říkat okolo sebe, že hledají prostory, do toho si sem tam udělaly malou akci s občerstvením nebo catering. Díky Zuze a Viki z Wolfgangu se seznámily s Tomášem a společně dali dohromady koncept Soul Bistra v prostorách budovy České televize Typos.

“Baví mě lidi a jsem jimi ráda obklopena. Nemám na ně alergii a doufám, že se mě to ani týkat nebude.”

Dnes už má Soul Bistro své pevné místo na gastronomické mapě Brna a zná ho tu snad už opravdu každý, koho gastronomie alespoň trošku zajímá. Úspěch bistra má pozitivní vliv i na celou ulici a jeho okolí.

“Jezuitskou jsme malinko rozproudili my. Předtím tady žádné podniky moc nebyly, teď je tu květinářství, moc pěkná kavárna, kde si dělají vlastní zákusky, vegetariánská Forky’s, asijská Umami,” vypočítává Kateřina. “Ale nevnímám je jako konkurenci, naopak, mám radost, protože lidi dělají lidi. Někdo může jít třeba do asijské, bude procházet okolo nás, uvidí světýlka, svíčičky, atmosféru a příště se u nás třeba zastaví.”

Tak vstřícně a otevřeně, jak Kateřina přistupuje ke konkurenci, se chová i ve svém životě. Je milá, veselá a optimistická, provoz bistra ji nesmírně baví. “Baví mě lidi, určitě jsem člověk, který je rád obklopený lidmi. Nemám na ně vůbec alergii a doufám, že se mě to týkat nebude,” usmívá se. S provozem bistra je spojeno spousta vtipných historek a nevšedních situací. “Třeba dva roky objednávám novozélandské víno a vzhledem k časovému posunu je vždycky na druhé straně záznamník.Takže volám pokaždé stejně: Dobrý den, Kateřina Tížková, chci Angel Love Souvignon. A po necelých třech letech mluvím s tou paní z Nového Zélandu napřímo a ona mi říká, víte, jen bych vás chtěla opravit, je to Angel Cove.”

I dnes jsou ale věci, nad kterými kroutí hlavou. “Třeba na snídani k nám chodí mladé hoky, 14 – 15 let. Je to pro mě nepochopitelné, protože já jsem v 9. třídě rozhodně nechodila s kámoškama sedat si do bistra. Navíc holky tu nehledají ani lásku, ani nějaký gastro zážitek. Chodí snídat, aby si jídlo mohly fotit na Instagram. Takže spíš přes jídlo a jeho fotografii hledají pozornost a sledovanost na sociálních sítích.”

“Collalloc musím pít každé ráno, přestaly mi po něm padat vlasy.”

Sama má v jídle a pití jasno a rozhodně není upejpavá. “Velmi ráda piju bílé víno. Teď, co jsem starší (28 let :) — pozn. aut.), přicházím na to, že když je velká zima, tak mě perfektně prokrví červené. Takže v létě bílé, v zimě červené,” směje se vesele. Někdy umí i přiostřit, to pak sahá ke kombinacím jako gin-soda-limeta nebo k aperolu, ten na dámských jízdách nesmí chybět.

“Jídlo mám ráda. Českou i zahraniční kuchyni, jen moc nemusím stejky a krvavé maso. Preferuji ryby, rýži, saláty, sýry, ale s chutí si dám třeba i svíčkovou na smetaně. Nemusím sladké obědy, žemlovku si dám spíš jako dezert. Celkově nejsem nějak vyhraněná, ale nevnímám jídlo jenom jako nějakou hmotu, co do sebe musím dostat. Přemýšlím nad tím, co jím, z čeho je to udělané, co mi dodá vitamíny a energii.”

Jsme proto rádi, že se jí do jídelníčku dostal i collalloc. “Musím ho pít každé ráno a dělám to poctivě. Mám už svůj rituál: ráno vstanu, ohřívám si horkou vodu na čaj, namíchám si collalloc, nechám ho rozpustit, mezitím si udělám čaj a pak si drink vypiju,” popisuje své ranní vstávání. Je s práškovým kolagenem velmi spokojená a ráda ho doporučí, protože jí pomohl s jejím velkým trápením: “Nevnímám na sobě, že bych byla nějak vyplá nebo tak, ale jsem taková málo spavá a mám hodně energie. Co je ale nejlepší, nepadají mně vlasy! Strašně mi poslední půlrok padaly, prostě hrůza. Dneska se ráno probudím, zkontroluji polštář a nikde ani vlas. Takže skvělý.” 

S pitím kolagenu ale spojuje i aktivnější období svého života a pohyb, kterým vyplňuje svůj volný čas. “Blíží se plavková sezona, takže jdu malinko do sebe. Baví mě badec, procházky, mám rodinu na Vysočině a ráda tam s nimi trávím svůj čas. Ale také ráda zajdu za zábavou, do kina a samozřejmě jsou dny, kdy mám ráda svůj klid. Prostě nic extrémního, neskáču bungee jumping, ani nehraji golf,” usmívá se.

“Budoucnost je nejistá, ale osobně nějsem příznivcem přemísťování podniků.”

Soul v nadcházejícím roce čekají změny. Budovu Typos na konci roku 2016 koupil od České televize nový majitel a není tak jasné, co bude dál. Ve hře je několik variant, ale teprve až po jednání s novým majitelem se uvidí, jestli bude bistro pokračovat nebo se třeba přesouvat na jinou adresu.

“Sama za sebe říkám, že na přemísťování podniků moc nejsem. Máme své jméno a máme docela dost fans, takže nějaké zázemí je. Věřím tomu, že když bychom byli někde v centru, tak by za námi lidé chodili. Ale vždycky tam, kde je to poprvé, to má svoje osobité kouzlo. Většina věcí tady je udělaná na míru. A kdybychom se stěhovali, tak sama nevím, jestli to udělat úplně stejně v takové formě a vizuálu nebo v jiné,” zamýšlí se Kateřina. “Navíc v kombinaci tří parťáků může podnik dostat úplně jinou podobu. Každý se vyvíjí, má svoje sny, plány a vize do budoucna, a ty by podobu nového bistra samozřejmě také ovlivnily.”

Kateřina tak čeká na dohodu a optimisticky se těší na to, co jí život přinese. Chtěla by zůstat v Brně i přesto, že nedávno dostala velmi atraktivní nabídku do hlavního města. “Byla by to obrovská zkušenost, provoz je větší a víc navštěvovanější. Podnik je u jedné významné pražské dominanty. Já se ale narodila v Brně, je mi to tu moc sympatické a ráda bych tu zůstala.”

O tom, jak Soul Bistro dopadne a jak bude vypadat jeho budoucnost, se dozvíme v průběhu nadcházejícího roku. Pokud by zaniklo, byla by to rozhodně škoda a to nejen z gastronomického hlediska. Skončila by například dnes již tradiční benefiční akce, kterou majitelé bistra a jejich přátelé pořádají na Nový rok.

“Jde o novoroční čočku, nápad kolegy Tomáše,” vysvětluje Kateřina, “již třetím rokem nejedeme na žádné hory, 1. ledna se tu brzy ráno sejdeme a vaříme. Nakoupíme suroviny, čočka a česnečka moc nestojí, společně s našimi blízkými přáteli do toho vložíme energii a hostíme každého, kdo přijde. Ten pak může přispět libovolnou částkou.” Letos se v rámci této akce vybralo necelých 40 tisíc korun, které bistro jako již tradičně věnuje na malé děti, staré lidi a zvířata.

ze světa collalloc

další články na blogu