Mořský vs. hovězí kolagen: Co vám výrobci neříkají o vstřebatelnosti

Kolagen v lahvičce není stejný jako ten ve vaší kůži nebo šlachách. Prochází procesem hydrolýzy: rozštěpením na kratší řetězcové kousky zvané peptidy. Velikost těchto peptidů, měřená v Daltonech (Da), určuje, jak snadno proniknou střevní sliznicí do krve.

Mořský kolagen, získaný z ryb (nejčastěji z kůže tresky nebo tilapie), má po hydrolýze molekulární hmotnost typicky 300 až 500 Da. Hovězí kolagen se pohybuje od 500 do 5 000 Da. Záleží na výrobci a stupni hydrolýzy.

Pro srovnání: lidská střeva dokážou efektivně vstřebávat peptidy do přibližně 5 000 Da. Technicky zvládnou oba typy. Ale čím menší částice, tím rychlejší a úplnější vstřebání. Bez ohledu na to, jestli máte silný nebo oslabený střevní mikrobiom.

Naše tělo obsahuje nejméně 28 typů kolagenu. Pro práci s pletí, vlasy a nehty je nejdůležitější Typ I. Tvoří přibližně 80 % kolagenu v pokožce a hraje klíčovou roli v její elasticitě a hydrataci.

Mořský kolagen je ze 70 až 100 % Typ I. Hovězí kolagen, zejména ten z kostí a chrupavek, obsahuje mix Typu I a Typu III. Typ III se více váže na tkáně a pojivé struktury (játra, plíce, cévní stěny). Pro klouby je to vítané. Pro pleť? Méně relevantní.

To je důvod, proč studie zaměřené na pleť (hydrataci, jemné vrásky, elasticitu) používají převážně mořský Typ I a dosahují konzistentních výsledků.

Studie publikovaná v Journal of Agricultural and Food Chemistry (Zague et al.) prokázala, že po orálním podání mořských kolagenních peptidů se hydroxyprolin (klíčová aminokyselina kolagenní syntézy) detekuje v krvi do 60 minut. Studie na fibroblastech ukázaly, že hydroxyprolin funguje jako signál pro buňky dermis: stimuluje je k produkci vlastního kolagenu.

Jinými slovy: kolagen z kapsle nebo sáčku v těle „nesedne” na původní místo jako stavební blok. Peptidy ale přes krev doručí signál, který spustí tvorbu nového kolagenu přímo tam, kde ho pokožka postrádá.

Mechanismus funguje u obou typů. Mořský kolagen ale díky menší molekule signál doručuje rychleji a ve větším objemu.

Tady začínají rozdíly, o kterých výrobci hovězího kolagenu raději nemluví.

BSE a prionová rizika

Hovězí kolagen nese specifické riziko, které u mořského kolagenu neexistuje: BSE (bovinní spongiformní encefalopatie), lidově nemoc šílených krav. Priony způsobující BSE se soustřeďují v centrální nervové soustavě skotu. Regulační orgány EU a výzkumné instituce potvrzují, že kontaminace kolagenních produktů není vyloučena, zvláště u méně kontrolovaných výrobců mimo EU.

Průmyslová výroba hovězího kolagenu proto zahrnuje tepelné zpracování a chemické procesy (kyselinová nebo alkalická hydrolýza), které infekciózitu prionů snižují. Problém je, že intenzivní tepelné zpracování při teplotách nad 60 až 65 °C zároveň denaturuje kolagenní strukturu. Snižuje rozpustnost peptidů a jejich biologickou dostupnost. Výrobci tuto kompromisní rovnici na labelu neuvádějí.

Mořský kolagen tento problém nemá od základu: ryby priony nepřenášejí, žádná analogická regulatorní opatření se na ně nevztahují a výroba může probíhat šetrnějšími procesy bez bezpečnostního kompromisu.

Odlesňování a uhlíková stopa

Hovězí kolagen má ještě jeden rozměr, který se do srovnávacích tabulek nevejde: environmentální cenu. Celosvětová poptávka po hovězím dobytku, a tedy i po vedlejších produktech jako kolagen, přímo pohání odlesňování, především v Jižní Americe. Brazilská Amazonie a Cerrado ztratily v posledních dekádách desítky milionů hektarů lesa kvůli rozšiřování pastvin pro skot. Dobytčí sektor patří globálně mezi největší producenty metanu a oxidu uhličitého.

Mořský kolagen naproti tomu typicky vzniká z odpadních částí rybího průmyslu, z kůží a šupin ryb, které by jinak skončily jako biologický odpad. Jde tedy o smysluplné zužitkování vedlejšího produktu, nikoli o zdroj primárního environmentálního tlaku.

Záleží samozřejmě na původu: ryby z certifikovaného udržitelného rybolovu a intenzivní akvakultury jsou dvě různé věci. Ale i při srovnání nejhorších scénářů vychází mořský kolagen z hlediska uhlíkové stopy výrazně lépe než průmyslový hovězí.

• Pleť, vlasy, nehty: mořský Typ I kolagen je jasná volba. Menší molekula, čistší typ, žádná BSE problematika.
• Klouby a sportovní regenerace: hovězí nebo kombinovaný produkt s Typem II a III může dávat smysl, pokud pochází od prověřeného výrobce s transparentní certifikací původu.
• Vegani: ani mořský, ani hovězí kolagen nefunguje. Existují rostlinné alternativy (aminokyseliny jako prolin a glycin), ale bez klinicky prokázané srovnatelné účinnosti.
• Alergici na rybí produkty: hovězí nebo kuřecí, s důrazem na výběr certifikovaného výrobce z oblasti s nízkým BSE rizikem.
• Spotřebitelé s důrazem na ekologii: mořský kolagen z udržitelného rybolovu výrazně snižuje environmentální stopu oproti hovězímu.

Mořský kolagen nevyhrává marketingem. Vyhrává fyzikou, bezpečností i etikou. Menší molekula, čistější Typ I, rychlejší vstřebání. K tomu bez prionových rizik a bez uhlíkové stopy spojené s průmyslovým chovem skotu. Výsledky nejsou viditelné přes noc. Po 6 až 8 týdnech konzistentní kúry vás ale pokožka začne informovat sama.