KDYŽ SE TREFÍ KUDLY

Kalokagathia — soulad krásy těla a duše. Antický koncept a jedna ze zakládajících myšlenek olympijských her se skvěle hodí jako charakteristika mimořádného sportovce Davida Egydyho. V dřívějších dobách by jistě uspěl také, třeba jako gladiátor ve Starém Římě nebo hrdinný rytíř křížových výprav. V současnosti ale patří k výjimečně nadaným sportovcům, exceloval v lyžování i atletických disciplínách. Jeho srdce si ale získaly boby a on svůj současný život podřídil myšlence startovat na olympijských hrách v Koreji 2018.

“Uchvátila mě rychlost a adrenalin.”

“Byla to láska na první pohled. V roce 2010 jsem byl s kamarády v Kanadě na závodu olympijského bobu. Okukovali jsme okolo trati a potkali jsme Vláďu Hladíka, se kterým jsme se začali kamarádit. Spoustu věcí nám ukázal a vysvětlil, celý týden byl jenom o bobech. No a slovo dalo slovo a začal jsem se bobům věnovat,” vzpomíná David Egydy.

David splňoval velmi náročná kritéria fyzické připravenosti, začal tedy sbírat zkušenosti a po čase jezdit za A tým české reprezentace.

“Uchvátila mě rychlost a adrenalin. Když do zatáčky letíte 130 km/​h, je to něco neskutečného. Technika je přitom zdánlivě jednoduchá, bob rozlačíme, naskočíme a jedeme. Ve skutečnosti ale záleží na každém detailu a jen opravdu dobrý týmový výkon spolu s výkonem pilota, vám zajistí slušné umístění.” 

Na bobisty při jízdě působí přetížení až 5G, tedy podobné jako na letecké stíhače. Vepředu sedí pilot, který má hlavní odpovědnost za řízení bobu a co nejrychlejší projetí ledovým korytem. Za ním sedí brzdař nebo v případě čtyřbobu další tři brzdaři. Jejich úkol je být velice rychlý a silný na startu při roztláčení bobu, vyvinout obrovské zrychlení těchto dvěstě kilových saní a pak co nejrychleji stočit nohy v samotném seskoku.

“Ve čtyřbobu je ten okamžik velmi technicky náročný. Všichni čtyři do toho musí zaráz hupsnout tak, aby bobu ještě dodali výjezdovou rychlost a bob nezačal zpomalovat. Důležitou roli v provedení hraje příprava — fyzická zdatnost, technika rozjezdu a samotná práce pilota. Říká se, že ten se své umění učí 5 let, pak je teprve připraven skutečně jezdit,” vysvětluje David.

“Nejsme žádný kokosy na sněhu.”

Na olympiádu v Koreji se chtějí kvalifikovat oba české čtyřboby. V nadcházející sezoně se zúčastní všech evropských pohárů, kde chtějí nasbírat body pro olympijskou kvalifikaci. Nemají přitom pro svůj záměr optimální podmínky. Kromě kvality svých saní a reprezentačních rozpočtů jim například chybí tréninková dráha. Srovnání s Kokosy na sněhu ale podle Davida není zcela přesné.

“Nejsme žádný kokosy, jsme zkušení a sport tu má už nějakou historii. Loni jsme zajeli 10. místo ve světovém poháru a vydobyli jsme si velký respekt. Když se podíváte na podmínky přípravy a zázemí, není jednoduché porazit velmoci jako Německo, Rusko nebo Lotyšsko. Ale když to sedne pilotovi, trefí se kudly a start je maximálně v top 10, dá se podle mě bojovat i o umístění v první pětce.”

Dostat se na tuto úroveň ale není vůbec jednoduché a vyžaduje to velmi intenzivní trénink. K tomu je David hodně na cestách, prakticky nezná osobní život a musel velmi omezit další koníčky či zájmy. Jeho týdenní režim je neúprosně nabit povinnostmi, z domovského Ústí nad Orlicí jede za trenérem do Brna, do Liberce na trenažér, kvůli regeneraci do Prahy a na cvičnou dráhu do zahraničí.

“Olympijské myšlence musím hodně obětovat.”

“Během sezony je to ještě intenzivnější. V říjnu už začínají soustředění, tréninkové kempy a později v listopadu první závody. Takové cesty trvají několik týdnů. Domů si přijedu jen na pár dní vyprat, pozdravím rodiče a zase jedu dál. Je to dost náročné, ale zároveň úžasné. Vnímám to tak, že je to současná situace a dobrovolná obět olympijské myšlence. Uvidíme, co se stane po olympiádě.”

David se musí vypořádávat i se svou finanční situací. Na rozdíl od svých kolegů nemá reprezentační přípravu ohodnocenu úvazkem, nevztahuje se na něj ani žádný služební zákon jako například u policejních složek, které svým příslušníkům během reprezentace proplácejí mzdu. David snížil své životní náklady na minimum a ve svém volném čase pracuje, aby si přivydělal. Pomáhá v rodinné firmě, občas trenénuje a založil svou vlastní firmu Czech Beast, která je nositelkou jeho sportovní filozofie.

“Nechtěl jsem dělat atletiku, bavily mě lyže.”

Davidova sportovní kariéra začala ve 3 letech, kdy si poprvé stoupl na lyže. Prakticky je nesundal 25 let a za tu dobu dosáhl celé řady úspěchů. Orlické hory ho naučily soutěživosti a orientaci na sport, cítil, že chce závodit. Později se mu to splnilo, závodil ve sjezdových, freestylových a nakonec i freeridových disciplínách. Nakonec odjel lyžovat do Kanady.

“Rád vzpomínám třeba na severoamerický závod World Tour ve freeride. Byl to obrovský zážitek sám o sobě, ale k tomu jsem se tam potkal s celou řadou jezdců, které jsme tehdy sledovali jen na videu. Byli to naši hrdinové a já jsem s nimi najednou jezdil po kopcích.”

Kromě lyžování vynikal David i v atletice, jeho silné disciplíny byly skok do dálky a trojskok. V tomto sportu podával už v žákovské kategorii vrcholové výkony a otvírala se před ním zářivá kariéra.

“Dneska mě třeba trošku mrzí, že jsem se atletice nevěnoval dál. Ale přišel jsem do puberty, klackovských let a neměl jsem úplně pevné vedení. Dělal jsem si, co jsem chtěl a nechtěl jsem dělat atletiku. K té jsem se vrátil až po čase v podobě crossfitu. Crossfit je totiž průsečík všech možných disciplín i fyzické připravenosti. Je to od těch krátkých, velice intenzivních výkonů, přes ty pomalejší až k těm vytrvalostním.”

“Czech Beast prezentuje tréninkovou dřinu.”

Jedním crossfitovým závodem vznikla i Davidova značka Czech beast. V daném závodě prezentovala drsnou crossfitovou dřinu, později, když se David od crossfitu posunul k olympijskému sportu, vyvinula se dál i její filozofie.

“Czech Beast je kdokoliv, kdo dává do svého sportu maximum, dře a maká. Baví nás propojovat zajímavé lidi, dávat dohromady zajímavé příběhy. Naše cesta je tvořit okolo komunitu sportovců, kteří podávají výkony, cestují, fotí fotky, píšou články, prostě předávají zajímavé informace dál. Například kamarád bude na soutěži Redbull Dolomitenman, my mu dáme přístup na náš instagram a budeme ho všichni moct sledovat live přímo v centru dění.”

Za celým tímto konceptem stojí výdělečná část firmy v podobě e‑shopu. V nabídce jsou kvalitní výživové doplňky, proteiny, předtréninkovky, paleotyčinky, BCAA drinky, vitaminy či minerály.

“Nabízíme své zboží každé české bestii, která si jde za svým snem, sportovním cílem a výkonem. Pro kohokoliv, kdo ke svému sportu potřebuje intenzivní trénink, kdo maká v posilovně, na stadionu, kdo si jde zaběhat, kdo má trénink nebo přípravu, aby fyzicky šel nahoru a dosahoval svých cílů. Oproti konkurenci jsme kvalitnější a chutnější, protože zboží vybíráme s péčí a testujeme ho sami na sobě. Vím, co nabízím.”

“Nabídku testujeme na sobě a collalloc skvěle zapadl do komunity.”

Ostrým testem kvality prošel i náš mořský bioaktivní kolagen collaloc, který je v nabídce Czech Beast zastoupen. Patří i Davidova jídelníčku, pravou senzaci ale vzbudil hlavně mezi Davidovými kámoškami.

“Říkaly, že to hned viděly na vlasech i celkově na těle. Líp se jim fungovalo, jedna líp spala, druhá se po tréninku cítila lépe. Collalloc skvěle zapadl do komunity, bereme dál a doporučujeme kámoškám, mamkám i babičkám a jako Czech Beast samozřejmě všem sportovcům.”

Collalloc ať jim dále slouží a my se budeme těšit na nadcházející olympiádu v Pchjongčchangu. Víme, komu držet palce, Davidu Egydymu a posádkám českých bobů.